Au-pair prázdniny #04 - Rýn v plamenech

> pokračování článku Au-pair prázdniny #03

Hallo! Tak jsem se konečně dostala k pokračování vyprávění o mých Au-pair "prázdninách" v Německu. Vzhledem k tomu, že většina dní proběhla víceméně stejně jako je popsáno v předchozím článku (celodenní starání se o děti, uklízení a vaření samostatného jídla pro sebe koupeného za mé peníze), tak jsem pro dnešní pokračování vybrala den, který se od ostatních výjimečně trochu lišil. 


V sobotu, 8. srpna mi bylo oznámeno, že malá Jasmin dnes bude spát u tatínka (zapomněla jsem možná zmínit, že rodiče dětí jsou rozvedeni..) a já společně s 9letou Ines, babičkou (Omou) a rodinnými známými pojedu do Koblenze - většího města v blízkosti našeho zapadákova. Prý se "pojedete podívat na ohňostroj" - tak to mě zrovna moc nezaujalo, měla jsem pocit, že si o mně Němci myslí, že mi v ČR nevíme, co je ohňostroj. Na druhou stranu jsem ale nechtěla být nevděčná a těšila jsem se, že nebudu celý den zavřená v domě, který mi chvílemi připadal spíše jako vězení

Vyrazili jsme kolem 4. hodiny odpoledne. Jízdu autem mi hodně zpříjemnil milý postarší muž za volantem. Z jeho vyprávění jsem se dozvěděla, že je kmotrem mně svěřených holek, sice vypadá starší, ale je mu 55, jmenuje se Friedhelm a pracuje jako lesník (to, že jsem si musela toto slovo z němčiny nenápadně překládat slovníkem na mobilu, je vedlejší). Takže cesta opravdu rychle utekla a my jsme po necelé hodině dorazili na místo.


Čekání na slibovaný ohňostroj jsme si zkrátili na ruském kole v centru města. Protože mám strach z výšek, tak jsem se nejdříve jeho návštěvy obávala, ale vzhledem k tomu, že chci jednou na London Eye a tohle mi ho trochu připomínalo, tak jsem se prostě vyhecovala a rozhodla se, že to zkusím. A udělala jsem dobře - z výšky skoro 100 metrů se mi za cenu 10€ naskytl nádherný výhled na město a soutok řek Rhein a Mosel. Jen jsem se v duchu divila, proč je v ulicích tolik lidí, kteří z té výšky vypadali jako mravenci, a že jsou všichni na ten "obyčejný" ohňostroj tolik natěšení.


Po setmění jsem ale pochopila - jednalo se totiž o opravdu velkolepou bezmála půlhodinovou podívanou. Ohňostrojů jsem v životě viděla mnoho a sledování nebe o půlnoci na Silvestra mě většinou nudí, ale tohle bylo úplně něco jiného, nesrovnatelného. Obloha se blýskala a lítaly po ní hvězdičky, prskavky a jiskry různých barev. Efekty byly doprovázené emotivní hudbou a při pomalé části, kdy současně znělo moje oblíbené I See Fire, jsem nehnutě stála, přemýšlela a byla neskutečně dojata. Po skončení té úžasné show jsem chtěla vidět ještě víc, ale to už se všichni s potleskem rozcházeli zpět na parkoviště.

My jsme se ještě na chvíli posadili do vinárny, Friedhelm nám koupil bílé víno a Ines jablečný džus Apfelschorle a klobásu (jak jinak). Při popíjení vína, po cestě zpátky do vesnice a v posteli před spaním jsem si v hlavě promítala ten nezapomenutelný zážitek.


Pokračování příště. 

PS: Až po několika dnech jsem si v regionálních novinách přečetla článek o tom, že se jednalo o 60.ročník festivalu ohňostrojů Rhein in Flammen ("Rýn v plamenech"), který každoročně navštěvuje kolem 30 tisíc diváků z celého světa a já hloupá jsem se divila, proč bylo všude tolik černochů. :D 

2 reakcí od čtenářů:

  1. Pěkný článek :) ty ohňostroje musely být určitě moc zajímavé a na London Eye jsem byla a není to žádná velká výška, ale výhled je opravdu krásný :)

    Nikys beauty blog

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji. ♡ Pro mě je pohroma i pár schodů, trpím závratěmi :D Ale London Eye má aspoň zavřené kabinky.. :)

      Vymazat

Děkuji za komentář! ♡

 

♡ IT'S LOLA GOSLING

INSTAGRAM

Archiv článků

Translate