Výkřik do tmy #03 - Tik tak

Další deštivý středeční den a já mám opět potřebu se tu rozepsat o tom, co jsem dnes dělala a o tom, co mi celý den leží v hlavě. Možná by to bylo trochu na dlouhé povídání, ale já to zkusím zkrátit a neodradit Vás tak od čtení dál.


Po návratu z Německa intenzivně už skoro měsíc hledám práci, ale všechny studentky (a studenti) žijící v podobné vesnici, kde končí silnice, jako já, mi jistě dají za pravdu, že tohle je opravdu nadlidský úkol. Pracovat na zkrácený úvazek, stíhat školu, vydělat si nějakou tu korunu, najít něco, co mě bude alespoň trochu bavit a poskytne mi zkušenosti do budoucna, nebudu muset denně dojíždět 243213 kilometrů a budu mít alespoň pár hodiny volného čas... z těchto požadavků jsem musela opravdu výrazně slevit a až teď se mi naskytlo pár vhodných nabídek.

Dnes jsem byla pozvána na jeden z pohovorů a tak jsem se autobusem vydala do nejbližšího většího města v okolí. Při čekání na autobusové zastávce jsem potkala jednu ze svých vrstevnic, kterou jsem viděla naposledy na základní škole, kde chodila do třídy o rok nebo o dva níž než já. Skoro bych ji ani nepoznala, byla celá dost obtloustlá a vypadala mnohem starší než já. Za ruku ji držela asi 3letá roztomiloučká holčička a já se chvíli domnívala, že je to její sestřenice, z omylu mě vyvedla až věta: "Mami, já mám hlad!" z úst dítěte. 

Celou hodinovou cestu autobusem jsem se skrz kapky na okně autobusu dívala ven na ubíhající krajinu a přemýšlela jsem. Zmíněná mladá maminka zatím telefonovala nejspíš se svou maminkou (mladou babičkou) a řešila, co koupit manželovi k jedenadvacátým narozeninám a problémy s tím, že "malá" nechce jíst.

A k čemu jsem při svých filozofických myšlenkách došla? K tomu, že to není vlastně ani tolik zvláštní - každý to má nastavená jinak a já vím, že se mě téma manželství a dětí ještě minimálně 3 roky týkat nebude. Nejdřív potřebuji dostudovat a začít kariéru a po dnešním pohovoru, který byl mimochodem mimo jakékoli očekávání a jednalo by se o slevení snad ze všech mých požadavků, si nedělám naděje, že bych ji začala právě touto prací (hledání tedy bude pokračovat nejspíše dalších několik měsíců)

Stejně jsem ale v hloubi duše uslyšela docela tiché ale přesto jasně zřetelné tik tak.. Že by se mé biologické hodiny ozvaly předčasně nebo je snad už čas hledat alespoň partnera, dokud nezmizí z mého okolí těch pár zbylých nezadaných a hlavně neženatých?

A jak to máte vy? Taky někdy takhle přemýšlíte? Tik tak..? ♡

0 reakcí od čtenářů:

Okomentovat

Děkuji za komentář! ♡

 

♡ IT'S LOLA GOSLING

INSTAGRAM

Archiv článků

Translate